Dneska je zvláštní noc. Fůra lidí si myslí, že je helouvýn. Já to píšu schválně takhle, aby to vypadalo trapně, protože ty dýně a upíři a čarodějnický klobouky jsou trapný. Když člověk ví, o co jde. Prvního listopadu totiž pro Kelty začínal nový rok a ta noc mezi starýma novým rokem byla... taková jako kouzelná. Přestaly platit hranice mezi tímhle světem a záhrobím a duše zemřelých se vracely mezi živé. Přicházely se ohřát k ohni. Ale aby nelezly nikomu domů, protože to by mohlo dopadnout špatně, tak jim Keltové zapalovali velké ohně venku. A některý Keltové ty duše byli schopní vidět. No. Angličani a Američani si z toho udělali helouvýn. Ale mnohem dřív se z toho staly Dušičky, svátek zemřelých. Lidi si dneska už nepamatujou, že se dřív pro zemřelé zapalovaly velké ohně, ale vědí, že se něco zapálit má, a tak zapalují svíčky hřbitovech.
Zvláštní noc
