VE VODĚ SE TOHO DĚJE
Normálně tak jsem teď byla dva týdny u babi Jizerské. Několik dní tam lilo v kuse, třeba jenom hodinu nebo dvě nepršelo. Maminka říkala, že když ona byla malá, tak to takhle bylo třeba půlku prázdnin. Když se jde nahoru kolem hájenek a ještě dál, tak tam jsou takový tůně, šli jsme se tam s taťkou podívat. Nejdřív jsem si říkala, no proč budeme koukat na louže vody. Ale tam toho bylo! Svítilo sluníčko a u hladiny se vyhřívali čolci, oni vypadají trošku jako ještěrky, ale mají širší ocas a jsou to obojživelníci. Taky tam plavala spousta žabích miminek, pulci se tomu říká. A takovej hnus, tatínek nejdřív tvrdil, že je to znakoplavka, dravej vodní brouk, ale byla to nymfa. Teda ne nymfa jako ze starých řeckých bájí a pověstí. Nymfa je mládě od vážky nebo od šídla, a ty tam taky lítaly. Akorát že nymfa je škaredčí a bydlí ve vodě a je taky dravá. A taky tam byl potápník co se nejmenuje potápník, protože je větší než potápník, a takový rourečky z jehličí. Tyhle trubičky si stavěj docela hnusný červíci místo ulity. Některý z jehličí a některý z kamínků. A jak rostou, tak si je přistavujou. A když se chtěj zakuklit, tak si to normálně zadělaj. A pak se z nich vylíhne motýl. Jmenuje se to chrostík a jako motýl je to taková spíš nanicovatá můra. Ale ty červíčci s domečkama jsou super. My jsme to s tátou všechno fotili, i šídlo jsme vyfotili, a maminka řekla, že je to hnusná havěť a ať jí to neukazujeme a ať radši fotíme kytičky. No ale mně to přišlo úžo, jak člověk nejdřív jenom čučí na blbou louži a pak zjistí, co všechno tam je! Jo ten potápník se jmenuje vodouch, sem si vzpomněla. Strká z vody ven zadeček, protože brouci dejchají zadečkem, a přilípne s na něj bublinu vzduchu místo kyslíkovýho přístroje. to jsem fakt viděla. Je to všechno úplně jako v těch knížkách od Sekory o broucích.