Normálně paní Válková mě teda pěkně doběhla. Oni teďka byli s panem Koplem v Bruselu, protože je pozvali do dvou škol vyprávět o knížkách o mně. Ale pochopitelně MNĚ naši letět nedovolili, protože by mě museli uvolnit v pátek ze školy, a vpátek máme matiku a češtinu a ájinu a to by se teda fakt svět zbořil, kdybych jednou chyběla. No takže já jsem seděla doma na zadku, ale měla jsem slíbeno, že mi paní Válková aspoň přiveze z Bruselu něco. Myslela jsem třeba čokošku, protože tý tam je prej hodně a je dobrá. No a víte co jsem dostala? HRUŠKU. Sem se málem rozbrečela, když jsem to viděla. Já teda hrušky jim, ale hruška se dá koupit normálně tady, že jo, a hruška z Bruselu, no to mi teda přišlo líto. Ale naštěstí než jsem začala bulet. tak jsem poznala, že to není obyčejná hruška. to byla FALEŠNÁ hruška. Úplně celá z totálně mňamózního marcipánu a vypadala jako živá, já bejt vosa, tak si na ni sednu. Takhle vypadala (než jsem ji snědla, což bylo dost hned):
