Normálně foťák je úžasná věc. Já najednou vidim louku a les úplně jinak. Vidim toho víc. Někdy si připadám jako Karik a Valja z knížky V říši obrů, kterou jsem loni našla u babi na půdě a je to o tom, jak tihle dva vylemtali nějakýmu vědci zmenčovací lektvar a byly velký ako brouci a on je pak šel hledat a zažívali s těma broukama neuvěřitelný věci. No tak já zažila taky. Když se de od nás nahoru až za hájenky a eště asi dva kilometry tak tam jsou v lese tůně a lítaj tam vážky. Tak jsem je chtěla jít fotit, ale nebyla tam ani jedna ale na trávě jsem u tůně najednou viděla takovej hnus. A druhej a třetí. Tak jsem to posbírala a vzala domů a zjistili jsme, že se tomu řiká exuvie nebo svlečka a je to svlečená kůže z mláděte od vážky kterýmu se zase říká nymfa a to teda nevím proč protože nymfa e vodní víla a tohle není žádná víla a vypadá to jako vetřelec. Je to strašně dravý a žravý a já jsem viděla jak to zakouslo čolka! Prej vodní víla. A má to vystřelovací kusadla jako vetřelec, když to vidí nějaký chutný sousto tak je vymrští jako chameleon jazyk a chňap. No a když to má pocit, že je to dost vypasený, tak to vyleze z vody, sedne si to na trávu, na zádech to rupne a vyleze z toho vážka. Jako jak se do toho vejde, to mu rozum nebere. protože to není jako kukla od motýla, že by se to nějak zakuklilo a vevnitř předělalo. To se normálně svlíkne jako had. No tak jsem to vyfotila a jsou to super fotky.
