ČERVNOVÉ ROJENÍ
Tyjo, už že to máme za sebou. Červnové rojení. Jako že se na nás sesypali kantoři jako vosy. Do páté třídy to tak hrozné nebylo, protože to si paní učitelka nějak všechno rozvrhla sama, jenže teď je jich na nás asi deset, skoro na každý předmět někdo jiný, a těch předmětů je taky nějak víc než na první stupni. A tak to bylo posledních čtrnáct dní písemka, písemka, písemka. Každý den něco. Jako mě to tak moc nevadilo, protože mi stejně ze všeho skoro vycházely jedničky a kdybych poslední známku zkazila, tak by mi to asi odpustili. Protože prý známky nejsou aritmetický průměr (jakože se to sečte a vydělí), ale převažující výkon. Takže když bych třeba měla z matiky 1,1,1,1,5, tak mi pan učitel klidně tu jedničku dá, nebo mě ještě trochu proklepne, protože vidí, že mi to celý rok šlo. No takže mě to tak nevadilo. Ale těm, co se celý rok flákali a měli tam všelijaké známky, tak těm to vadilo. Třeba Jílkovi. Ale Jílek je debil. No takže to dopadlo tak, že budu mít jednu dvojku. Z DĚJÁKU, chápete? Ono se totiž v děkáju učí úplně něco jiného, než co já v minulosti zažívám. Třeba Egypt, jo. Paní učitelka se mě VŮBEC nezeptá, jak fungovalo egyptské písmo, a to já vím od Neferiba FAKT dobře. Nebo co je to ba a ka a proč Egypťani dělali mumie. Ona chce vědět, kdy vládla královna Hatšepsovat. Ale ta byla úplně jindy, než když já jsem byla v Egyptě. Já viděla královnu Chentkaus, a tu paní učitelka VŮBEC nezná! No, na podzim vyjde o Egyptu knížka, tak si snad paní učitelka doplní vědomosti.