Záhady jarní rovnodennosti
Březen, za kamna vlezem. Říká babi jizerská. Maminka a teta Mirka ještě pamatují, když byla na chalupě fakt pec a dalo se za ní, teda jako spíš na ní, vlézt. Ale o tom jindy. Myslela jsem, že v březnu začíná jaro, jako od prvního. Ale v planetáriu říkali, že až dvacátého prvního. Což je takové divné datum. Ptala jsem se paní učitelky Zounarové, co ji teďka mám na zemák a na děják, proč začíná jaro dvacátého prvního a ne prvního. Ona říkala, že to je jarní rovnodennost. Že den a noc jsou stejně dlouhé a od toho jednadvacátého že už je každý den o kousíček víc světla než tmy. Tak jsem se zeptala, že když lidi jako dřív věděli, kdy je ta jarní rovnodennost, protože to si všiml i neandrtálec asi, že už je víc světlo, tak proč neudělal kalendář tak, že prvního března nebude prvního, ale toho jednadvacátého, jako že březen bude začínat tou jarní rovnodenností. Paní učitelka Zounarová říkala, že holt je to tak, že kalendář a přírodní jevy úplně nepasují, protože třeba nejde udělat, aby měly kalendářní měsíce 28 dní a tím pádem byly stejně dlouhé jako ta doba od úplňku k úplňku, protože to netrvá přesně dvacet osm dní, ale trochu víc, takže by se to zase rozštelovalo. A že ten kalendář, co ho máme v kalendáři, vlastně vymysleli Římani, i když se to pak ještě všelijak upravovalo, a kvůli nim že nám také začíná rok úplně nesmyslně prvního ledna. Tak jsem se zeptala, co je na tom za nesmysl, že mně to připadá docela logické, aby rok začínal prvního ledna, když poslední den v roce je Silvestr, a paní učitelka řekla, že mi to tak připadá, protože jsem na to zvyklá. Ale že dřív lidi počítali nový rok od nějaké důležité změny, většinou právě od té jarní rovnodennosti, protože začalo přibývat světla a pučet stromy a tak, příroda se probouzela, jako by se znovu rodila. Takže nový rok podle nich začínal s tím. Toho jednadvacátého března. Ale že pro ně to třeba jednadvacátý březen nebyl, konec konců, že ona ta jarní rovnodennost taky nemusí být každý rok ausgerechnet toho jednadvacátého, ale klidne i dvaadvacátého. No a že Římani měli také nový rok na jarní rovnodennost. Jenže jejich nejdůležitější úředníci, konzulové, nastupovali do funkce prvního ledna. Takže ten konzulský rok, jak tomu říkali, byl jinak než ten normální, ale protože to pro lidi bylo důležité, tak začali postupně ty roky počítat spíš od nástupu konzulů než od jarní rovnodennosti. No a my jsme to od nich potom převzali. Tak to mě teda podržte. My slavíme nový rok kvůli konzulům, kteří už já nevím kolik tisíc let neexistují. A tak mě napadlo, jestli by se neměl nový rok posunout na prvního září. Protože to je taky významný den. Jen se nad tím zamyslete. Všichni, kdo chodí do školy, vnímají čas podle školního roku. Všichni, kdo ve škole učí, tak taky. Všichni rodiče, kteří mají děti ve škole, tak taky, protože musí řešit, co s nimi o prázdninách. Já bych teda řekla, že to jsou úplně skoro všichni lidi v republice. Nebylo by teda šikovnější to přehodit? Teda jako že by byl nový rok prvního září, ne že by škola začínala prvního ledna. Protože prázdniny v listopadu a v prosinci by byly pěkný hnus.