PRAŽSKÝ HRAD A PRAHA
Praha r. 1572
Praha r. 1593 (dole pohled z Letné)
Praha r. 1601 (pohled od Smíchova)
Pohled na část Malé strany a na Petřín z Pražského hradu
ZLATÁ ULIČKA
16.září 1597 Rudolf II. povolil, aby si červení střelci (nazývaní tak podle barvy stejnokroje) zazdili oblouky v nově opravené hradení zdi a zřídili si v nich komůrky, které by zabíraly jen hloubku výklenku. Tomu dnes nejlépe odpovídá dům č. 13 hned u vstupu do Daliborky, který opravdu šířku zdi nepřekračuje. Ostatní domky už jaksi "přetekly". Už za první republiky se dbalo na to aby se při úpravách a opravách dodržoval malebný ráz uličky. Roztomilou barevnost však domky dostaly až podle návrhu Jiřího Trnky r. 1955.
Hrázděný dome č.p. 20 nejvíce odppovídá podobě ze 16. století
(fotografie převzata z www.hrad.cz)
Zlatá ulička na pohlednici z r. 1929
(zdroj www.fotohistorie.cz)
dole současný pohled - můžete hledat rozdíly.
(zdroj www.itras.cz)
ŽIDOVSKÉ MĚSTO
Židovské město před asanací (obrázek z r. 1804)
Asanační plán byl schválen r. 1893. Týkal se jak židovského města, tak i části Starého a Nového města. První demolice začaly 1895, hlavní demoliční práce probíhaly od r. 1896. Na nátlak veřejnosti byla r. 1896 ustavena Umělecká komise, která měla mapovat významné architektonické památky a zřejmě i zabránit jejich demolici. Sama se rozpustila r. 1898, protože městská rada ignorovala její názory.
Na obrázku dole jsou zaneseny některé záchytné body (není totiž orientován tak, aby byl sever nahoře):
Několik pohledů na židovské město před asanací
(zdroj www.digital-guid.cz)
před Staronovou synagogou
ve dvoře
DŮM U TŘÍ ČERVENÝCH RŮŽÍ
Vlašská 9, Praha 1 - Malá Strana
Tento dům koupil Jeroným Makovský z Makové v r. 1599. Podle některých pramenů byl v tomto domě mučen Edward Kelley, aby Makovskému prozradil tajemství kamene mudrců, podle jiných se tu Makovský pouze pokoušel kámen mudrců při alchymistických pokusech najít a Makovského dal mučit jinde. Skladoval tu prý také dovozová vína (rýnské, uherské), a nejen skladoval, ale i šenkoval, na což jako šlechtic neměl právo a měšťané se proti tomu ohrazovali. Ale císař mu to povolil. Do domu nastěhoval i svého bratra Jana s manželkou Alenou a s tchyní. obě dámy z domu udělaly vyhlášeý hapejz pro bohatou klientelu, v noci tu býval kravál (hudba, vřískot lehkých holek a křik opilců). Alena prý měla v oblibě zvláště bohaté mladé italské šlechtice a Jan dům často opouštěl, protože se s těmi dvěma nesnesl. Tyto výtržnosti naštěstí Bára nezažila.
V letech 1954 - 1967 v tomto domě působil nositel Nobelovy ceny za chemii Jaroslav Heyrovský.
V současné době je zde knihovna Ústavu pro soudobé dějiny AVČR.
(zdroj: www.pametnidesky.webnodce.cz)
(zdroj: www.wikimedia.org)
KDE BYDLELI PÁNI ASTRONOMOVÉ
Pro Tychona a jeho rodinu koupil nejprve císař dům od rodiny zemřelého místokancléře Jakuba Curtia. Dům měl velkou zahradu, která se táhla až k zámeckému příkopu. Dům prý stál na vršku proti kapucínskému klášteru v místě Černínsého paláce. Jiné prameny však uvádějí, že se nacházel v místě dnešní Parléřovy ulice (tam je situován v knize. Po několikaměsíčním pobytu se Brahe přestěhoval do Benátek nad Jizerou, kde si vybudoval observatoř, ale na podzim 1600 se opět vrátil.
Brahovi a Keplerovi skutečně žili nějakou dobu (blíže neurčenou) společně, což vzhledem k napjatým vztahům mezi oběma astronomy muselo být dost napínavé.
V letech 1607 - 1612 žil Kepler v Kaprově ulici č. 4 (poblíž Karlova mostu) a formuloval tu první dva zákony o pohybu planet kolem Slunce. Na tomto domě má také pamětní desku.
(zdroj: www.praha1.cz)
(zdroj: www.statues.vanderkrogt.net)