Vážená paní Válková,
mé dcery (12 a 11 let) objevily Vaše knihy o Báře a kouzelném atlasu a už několik měsíců se u nás většina hovorů točí kolem nejrůznějších historických milníků. S očima navrch hlavy nám líčí život mezi indiány či na dvoře císařovny Marie Terezie (ano, Zamilovaného dragouna prožívaly velmi intenzivně). Na podzim jsme navštívili Terezín a když jsme nedávno byly v židovském muzeu v Praze, viděly tam fotografii a obrázky Petra Ginze. To bylo překvapení a otázek!
Starší Bára upřímně nesnáší školní dějepis. Znechutila si ho především díky distančnímu vzdělávání - první, druhá a třetí punská válka s výčtem kdo s kým o čem pro koho a koho dalšího. Vypište, seřaďte, zjistěte, naučte se, doplňte ... za tři. Ve čtvrtek znovu:-(( Přitom po čtení Vašich knih si sama ochotně dohledává další informace a ohromuje nás znalostmi tu o Mezopotámii, tu o Husitech, tu o svatém Václavovi.
Tak moc děkujeme, že dcery dějiny berou na milost a přitom se v klidu drtí i potřebná data, která si ovšem propojují se zážitky a hrdiny, k nimž získávají citový vztah. Celý projekt Putování s kouzelným atlasem se Vám skvěle daří!
Jo a mladší Violka už měla ve škole tři referáty o Vašich knihách a svým nadšením strhla několik spolužáků i paní učitelku, takže teď si knihy mezi sebou půjčují a čtou a čtou a čtou.
Mám na Vás jednu prosbu nebo možná jen podnět k zamyšlení. Hlavní hrdinka Bára běžně používá při komunikaci s rodiči řekněme ne úplně čistý styl. Malinko, skoro by dalo říci sympaticky, podvádí (ledabyle vyluxuje a pak lux nechá běžet dalších 10 minu naprázdno, aby maminka ... Nebo když maminka řekne "koukni se na koberec v pokojíčku", rozhodně to prý neznamená, že Bára musí vyluxovat. Přece se koukne, vidí, že je přijatelný a tím je to vyřízené. A mnoho dalších podobných momentů. Obě dcery tyhle detaily zaznamenávají a přicházejí se ujistit, že to asi není v pořádku, že takhle bych to asi nemyslela, kdybych jim to zadala a ptají se, co mají maminka a Bára mezi sebou pokaženého, když Bára musí vymýšlet takovéhle drobné podvůdky. Bára tak jedná zcela automaticky a využívá tyhle drobné vytáčky, úniky, polopravdy jako normální komunikační kód, jako plnohodnotnou a normální součást jednání s rodiči. Dcery to nutí udržovat si od jinak velmi sympatické Báry odstup, protože s tímhle jejím rysem prostě mají problém.
Bylo by třeba možné, aby Bára "věděla", že maminku podvádí a pak to nějak napravila, nebo měla aspoň výčitky svědomí, že se nechová fér nebo něco na ten způsob? Aby bylo jasné, že tohle se prostě nedělá? V knize Mezi indiány učí Gahanú Báru: " Pečuj o své myšlenky, protože se z nich stanou slova. Pečuj o svá slova ..." Stará velká moudrost a přitom Bára pak v civilním životě tuhle pravdu popírá každou druhou myšlenkou i skutkem. Chápu, že Bára je normální holka z masa a kostí, ne Mirka Dušínová v modernějším podání, ale i normální holky (a kluci) mohou jednat fér a mluvit celou pravdu, ne?
Držím Vám palce do další práce a přeji hodně nadšených čtenářů.
S přátelským pozdravem
Laďka Ortová
Od paní Orlové z 15. července 2020
